Ztráta zaměstnání během oddlužení

Datum vložení: 10. 4. 2015 | Kategorie: Oddlužení v praxi

Splátkový kalendářMezi základní povinnosti dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře patří povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. Pokud během oddlužení přijde dlužník o práci, neznamená to, že soud automaticky oddlužení dlužníka zruší. Povinností dlužníka je příjem si co nejdříve obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde. Přečtěte si, jaké povinnosti má dlužník v případě ztráty zaměstnání během oddlužení.

Základní povinnosti dlužníka v oddlužení při plnění splátkového kalendáře:

  • Vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost či o ni usilovat

    Základní povinností dlužníka je povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nebo o ni usilovat. Nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde.

  • Hodnoty získané dědictvím či darem vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení

    Důležitou povinností dlužníka v oddlužení je i povinnost hodnoty získané darem či dědictvím, stejně jako i majetek, jenž neuvedl ve svém seznamu majetku, ač tak učinit měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek z takovéhoto zpeněžení spolu s jinými mimořádnými příjmy použít jako mimořádné splátky k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů.

  • Oznamovat změny insolvenčnímu správci

    Dále je dlužník povinen oznamovat soudu a insolvenčnímu správci bezodkladně svou případnou změnu bydliště, stejně jako je povinen soudu, správci a věřitelskému výboru pravidelně jednou za půl roku přehled o svých příjmech za dané období.

  • Nezatajovat žádný ze svých příjmů

    Dlužník je v oddlužení povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů stejně jako je povinen neposkytovat žádnému ze svých věřitelů zvláštní výhody. Povinností dlužníka je i nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl řádně a včas splnit.

Jak postupovat v případě ztráty zaměstnání

vykřičník 2015Situace, kdy dlužník přijde o práci, je reálná a může se stát komukoliv. V případě ztráty zaměstnání je dlužník povinen oznámit tuto skutečnost soudu a přidělenému insolvenčnímu správci. Své sdělení zpravidla doloží potvrzením o ukončení zaměstnání, tzv. výpovědí z pracovního poměru.

Dále předloží doklad o registraci na úřadě práce a doklad o výši poskytované podpory v nezaměstnanosti. Pokud vznikne dlužníku nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze provádět srážky pro potřeby oddlužení i z této podpory. Za předpokladů, že stanovená podpora v nezaměstnanosti bude vyšší než nezabavitelné částky pro dlužníka v oddlužení. V opačném případě srážky nebudou prováděny a věřitelům nebude plnění zasíláno.

Při ztrátě zaměstnání insolvenční soud zpravidla vyčkává, zda se dlužníkovi v oddlužení podaří naleznout nové zaměstnání. V praxi stanoví dlužníku lhůtu na to, aby si opatřil zaměstnání, či jiný zdroj příjmů, zpravidla bude lhůta dlouhá kolem 6 měsíců. Po tuto dobu bude dlužníku tolerováno neplnění oddlužení vůči věřitelům.

Situaci je potřeba neprodleně řešit, protože soud může oddlužení pro jeho neplnění dlužníkem zrušit, v našem případě po uvedených 6 měsících. Alternativou k příjmům ze zaměstnání je pak např. zaopatření plnění z tzv. darovací smlouvy.

Nové zaměstnání

Pokud dlužník nastoupí do nového zaměstnání, opět je povinen oznámit tuto skutečnost soudu a insolvenčnímu správci a obvykle předloží oběma novou pracovní smlouvu. Soud následně zašle novému zaměstnavateli Usnesení o vyrozumění novému plátci mzdy a vyzve ho, aby pokračoval ve srážkách ze mzdy. Úřad práce oznamuje soudu ukončení registrace dlužníka.

Pravidlo 30 %

procentaOddlužení soud dlužníku povolil za předpokladu, že během něj dlužník uhradí nezajištěným věřitelům na jejich pohledávkách nejméně 30 % z jejich hodnoty. Problém může nastat ve chvíli, kdy odhadovaná úhrada nezajištěných závazků vychází těsně nad hranicí 30 %, dlužník tedy nemá téměř žádnou „rezervu“ právě pro případ ztráty zaměstnání.

Při dlouhodobé ztrátě zaměstnání, případně následném snížení příjmu u nového zaměstnavatele oproti předchozímu, se odhadovaná úhrada může dostat pod hranici 30 %. Pokud by tento problém trval déle a příjmy byly stále nízké, na konci oddlužení nebude dlužníkovi uděleno osvobození od úhrady jeho závazků z toho důvodu, že nesplnil právě tuto zákonem požadovanou podmínku.

V takovém případě je v zájmu dlužníka, aby se o splnění svého oddlužení sám postaral. Ať už například zmiňovaným zajištění dárce k oddlužení, nebo tím, že si ze svého příjmu, který mu zůstává po sražení měsíční částky, sám doposílal chybějící částku tak, aby podmínku splňoval. Insolvenční správce ho k tomuto vyzývat nemusí, pouze ve své půlroční zprávě sdělí soudu, že dlužník sice splácí, ale odhadovaná úhrada je nižší než 30 %.

V praxi v situaci, kdy dlužník oddlužení na uvedených 30 % nesplňuje, často insolvenční správce či soud vyzývá dlužníka, aby doplatil částku, která mu chybí do splnění podmínky 30 %. A to se může stát například těsně před koncem oddlužení, kdy dlužník nemusí být schopen tuto částku okamžitě obstarat.

Autor: Ing. Jana Kubešová

Máte dluhy? Nestíháte je splácet? Hrozí Vám exekuce? Poraďte se zdarma se specialistou na oddlužení.

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Komentáře ke článku

Komentáře nejsou povoleny.