Smrt dlužníka v insolvenci a následné dědictví

Datum vložení: 22. 10. 2015 | Kategorie: Oddlužení v praxi

V průběhu oddlužení může dojít k mnoha skutečnostem, které mohou mít vliv na samotný běh insolvenčního řízení. Pokud dlužník v průběhu svého oddlužení zemře, jeho dluhy nezanikají, ale přecházejí na dědice. Ti ale nemohou v oddlužení plněním splátkového kalendáře za zemřelého dlužníka pokračovat.

Pokud dlužník v průběhu svého oddlužení zemře, nepřechází na dědice možnost v jeho oddlužení pokračovat. Dědicové nemohou čerpat výhod, které oddlužení nabízí – to se odráží zejména ve skutečnosti, že nemohou být při úhradě minimálně 30 % dluhů za pět let vůči nezajištěným věřitelům osvobozeni od placení zbytku dluhů. Dluhy tak dědicové dědí v aktuální výši (samozřejmě po odečtení splátek, které byly již zemřelým dlužníkem uhrazeny).

Důsledkem smrti je zastavení insolvenčního řízení a odkázání věřitelů s jejich pohledávkami do dědického řízení. Abivia

V případě úmrtí dlužníka v insolvenčním řízení nejsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od placení zbylých dluhů, a to ani tehdy, pokud zemřelým dlužníkem bylo uhrazeno více než 30 % nezajištěných pohledávek. Věřitelé se tak mohou na dědice obracet s aktuální výší dluhu.

Příklad: Pan Radim splácel své dluhy v rámci insolvenčního řízení (splátkovým kalendářem). Do jeho oddlužení byly zahrnuty dluhy v celkové výši 240.000 Kč. Aby tak oddlužení splnil a mohl být osvobozen od placení zbylých dluhů, musel uhradit za pět let minimálně 30 %, tzn. 72.000 Kč. Bohužel po dvou letech řádného splácení zemřel a insolvenční soud řízení zastavil. Z dluhů bylo uhrazeno pouze 60.000 Kč. Věřitelům tak nebylo uhrazeno 180.000 Kč. Tyto nezaplacené dluhy se stanou součástí dědického řízení, včetně dluhů, které věřitelé nepřihlásili do insolvenčního řízení, ač tak měli učinit.

Doposud neuhrazené dluhy po smrti dlužníka společně s veškerým jeho majetkem se stávají součástí dědictví, které je třeba v rámci dědického řízení vypořádat mezi dědice. Pokud měl zemřelý dlužník manžela / manželku, musí navíc dojít k vypořádání společného jmění manželů.

Pokud měl dlužník vedle majetku i dluhy, musí všichni věřitelé zemřelého dlužníka opět projevit svou aktivitu a do dědického řízení se ve lhůtě stanovené soudem přihlásit se svou pohledávkou (známí věřitelé jsou soudem vyzvání k přihlášení pohledávky). Lhůtu věřitelům soud stanoví ne kratší než 3 měsíců.

Věřitel může být v dědickém řízení uspokojen buďto přímo z majetku dlužníka (pokud dochází k likvidaci a vypořádání dědictví), druhou možností je přechod povinnosti uhradit dluh na dědice. Do doby, než je nabytí dědictví potvrzeno soudem (může trvat i několik měsíců), se může věřitel s úhradou pohledávky obracet pouze na správce pozůstalosti a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti (nemůže se tedy obracet na potencionální dědice).

Příklad: Dědicové zůstavitele pana Radima jsou tři. Na každého tak připadne podíl na dluzích ve výši 60.000 Kč. Vzhledem k tomu, že zůstavitel měl pouze movité věci, jejich hodnota nepřesáhla 150.000 Kč, mohou dědicové navrhnout likvidaci pozůstalosti a úhradu dluhů z majetku.

Jaké jsou možnosti ochrany před zděděnými dluhy si můžete přečíst v našem příštím článku.

 

Autor: Mgr. Vladimíra Fojtů, 20. 10. 2015

Máte dluhy? Nestíháte je splácet? Hrozí Vám exekuce? Poraďte se zdarma se specialistou na oddlužení.

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Komentáře ke článku

Komentáře nejsou povoleny.