Ukrývání majetku před věřiteli se nemusí vyplatit

Datum vložení: 9. 2. 2016 | Kategorie: Oddlužení v praxi

starý barák

Insolvenční řízení je naplněno různými právy a povinnostmi, které je třeba respektovat. Významným oprávněním insolvenčního správce je například možnost žalobou napadat tzv. neúčinné právní úkony. Tento článek se zaměří na nejčastější problémy spojené s touto žalobou insolvenčního správce, kterou se domáhá neúčinnosti právní úkonu dlužníka.

Náhled do minulosti dlužníka

Než dlužník požádá u krajského insolvenčního soudu o povolení oddlužení, měl by si vedle mnohých dalších otázek zodpovědět i na tu, jestli před podáním návrhu neučinil neúčinný právní úkon, který by mohl insolvenční správce v rámci insolvenčního řízení napadnout žalobou.

Nejčastěji je za neúčinný právní úkon soudem prohlášen právní úkon bez přiměřeného protiplnění – zpravidla jde o darování majetku dlužníka někomu z rodiny. Takové darování může insolvenční správce napadnout tehdy, pokud k němu v rámci rodiny došlo až 5 let před podáním insolvenčního návrhu. Důvod, proč je insolvenční správce k tomuto oprávněn, je prostý – tímto postupem se zjistí, zda dlužník „neukrývá“ majetek před věřiteli.

Příklad: Dlužník dva roky před podáním insolvenčního návrhu bezúplatně převedl poloviční podíl na nemovité věci (dům a přilehlé pozemky) na svou sestru. Insolvenční správce toto darování z veřejně dostupného katastru nemovitostí zjistil a má v úmyslu darování napadnout.

Mohou však nastat situace, kdy dlužník zcela po právu nějaký svůj majetek bezúplatně převedl na někoho z rodiny, přičemž jeho úmyslem nikdy nebylo zkrátit věřitele. Pokud by tedy insolvenční správce chtěl takové darování žalobou napadnout, musí se dlužník (respektive osoba, na kterou byl majetek převeden) ozvat a insolvenčnímu správci doložit, že v jejich případě o neúčinný právní úkon nejde.

Příklad: K darování došlo na základě žádosti otce dlužníka. Původním vlastníkem nemovitosti (dům a pozemky) byl právě otec. Jakmile děti dospěly, převedl na ně tyto nemovitosti, přičemž každý z nich dostal bezúplatně jednu polovinu. O dům se však následně starala pouze dcera (bydlela zde, měla zde i zaměstnání, dům částečně opravila), zatímco náš dlužník se přestěhoval do 200km vzdáleného města, kde založil rodinu a do místa svého původního bydliště se vracel jen málo.

Kdy nelze darování napadnout

Insolvenční soud totiž za neúčinný právní úkon bez přiměřeného protiplnění neprohlásí takové jednání, které představovalo

  • příležitostný dar v přiměřené výši,
  • plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti,
  • plnění uložené právním předpisem, nebo
  • plnění, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch (zároveň nesmělo jít o úkon vůči osobě blízké).

Pokud darování spadá pod některou z těchto čtyř výjimek, což bude i náležitě prokázáno, nemá insolvenční soud důvod takové darování prohlásit za neúčinné vůči věřitelům.

Příklad: Samotnému darování předcházelo to, že se otec se synem nepohodli, syn se do svého rodiště nechtěl vrátit a odmítl se o dům starat, jelikož svou rodinu měl jinde. Vzhledem k tomu, že otec svou žádostí sledoval pouze to, aby byl dům ve vlastnictví toho, kdo se zasloužil o jeho udržování, náš dlužník žádosti vyhověl a svou polovinu stejně jako ji bezúplatně nabyl, tak ji i darováním převedl na svou sestru.

Jak se proti žalobě bránit

Pokud i přesto insolvenční správce podá tzv. odpůrčí žalobu (tedy žalobu, kterou se domáhá prohlášení úkonu za neúčinný), bude zahájen tzv. incidenční spor. Žalobu insolvenční správce podává na osobu, která měla z neúčinného právního úkonu prospěch (tzn. obdarovaný). Insolvenční soud tuto osobu vyzve k tomu, aby se k žalobě správce vyjádřil. Zde má obdarovaný možnost prokázat, že darování jednu ze zákonných výjimek splnilo.

Příklad: V našem případu byla splněna výjimka, že darováním bylo vyhověno ohledům slušnosti. Obdarovaný před soudem prokázal, že k darování skutečně došlo právě na základě žádosti otce (jeho výpovědí), který rovněž potvrdil hádku mezi ním a synem. Vzhledem k tomu, že splnění této výjimky bylo prokázáno, soud žalobu insolvenčního správce zamítl.

Co když ale insolvenční správce vyhraje?

I když se dlužník a obdarovaný ze všech sil žalobě insolvenčního správce bránili, je možné, že soud naplnění jedné z výjimek v daném případě nebude shledávat. To může být způsobeno různými okolnostmi darování, které mohou během dokazování vyvstat na povrch.

Příklad: Insolvenční správce v průběhu zjišťování okolností darování zjistil, že otec i obdarovaná o dluzích svého bratra věděli. Byli si vědomi i toho, že polovina domu je ohrožena exekucí a že se již chystají kroky k prodeji. O dům se staral pouze otec, přičemž sestra v domě již pět let nebydlí. Aby dům před exekucí ochránili, domluvili se na převodu polovičního podílu na sestru.

Z tohoto příkladu vyplývá, že dlužník úmyslně před věřiteli svůj majetek ukrývá v rámci rodiny. Insolvenční soud tedy žalobě insolvenčního správce vyhoví a darování prohlásí za neúčinné.

Co se stále dál? Věřitelé mají v takovém případě právo na to, aby byla jejich pohledávka uspokojena i z tohoto majetku. Obdarovaný má povinnost takto nabytý majetek vydat insolvenčnímu správci, který jej prodá a výtěžek použije na úhradu věřitelům. A to i tehdy, pokud je schváleno oddlužení splátkovým kalendářem.

Autor: Mgr. Vladimíra Fojtů, 9. 2. 2016

Máte dluhy? Nestíháte je splácet? Hrozí Vám exekuce? Poraďte se zdarma se specialistou na oddlužení.

Chci nezávaznou konzultaci zdarma

Komentáře ke článku

Komentáře nejsou povoleny.